Zrazená

Nemá co říct

slzy pohled kalí

tebe lásko blízká

vidí někde v dáli

koho nezíská

Burcující pláč

přináší úlevu fyzickou

jen ráno bolí hlava

bolestí až nelidskou

upadává

Zrazená

i když neprávem

Zrozená

zimním chorálem

Smutná

Odpuštění pro něj žádá

ale neví jestli to dokáže

čím rány své

tolik hluboké ováže

plna prázdné kuráže

Naučit se přijmout bolest

Odpuštění žádá

Břemeno své chce nést

postavit se zradám

své srdce vést

A spálit mosty

zpřetrhat pavučiny

a spálit mosty

jednotvárné cizí viny

nesmrtelné